|
|
Přesuny tažných suchozemských ptáků na zimovišti
Kadlecová, Barbora ; Brlík, Vojtěch (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
Migrační ekologií ptáků se v poslední letech zabývá stále více výzkumníků i díky moderním sledovacím technologiím. Informací o chování tažných ptáků na zimovištích je však stále velmi málo. V této práci shrnuji poznatky o přesunech mezi zimovišti, stacionárním chování suchozemských tažných druhů ptáků během zimování a příčinách přesunů. Většina zaznamenaných přesunů se odehrála v Africe nebo Jižní Americe a nejčastěji se jednalo o hmyzožravé pěvce. V nalezených článcích bylo nejvíce informací o dlouhých přesunech nad 100 km a nejčastěji diskutovaným faktorem těchto přesunů byla dostupnost potravy, která je značně ovlivněna stavem vegetace, na který má vliv počasí. Kromě vnějších faktorů jsou hlavními prediktory také vnitřní faktory jako věk nebo pohlaví jedince. V závěru práce navrhuji další potenciální faktory ovlivňující přesuny tažných ptáků na zimovišti. Sesbírané informace o přesunech ptáků na zimovištích a jejich příčinách mohou sloužit pro další výzkum chování ptáků na zimovišti, vlivu enviromentálních podmínek na ekologii tažných ptáků a informace mohou být využity také k cílené ochraně tažných druhů.
|
|
|
Environmentální žal mezi studenty Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
Fleischmannová, Světlana ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Environmentální žal mezi studenty PedF UK Abstrakt k bakalářské práci Tato bakalářská práce se zabývá environmentálním žalem, tedy souborem emocí, které v člověku mohou vyvolávat environmentální změny a potíže s nimi spojené. Teoretická část se věnuje vymezení a shrnutí tohoto fenoménu, který se v literatuře objevuje již od 70. let minulého století a v posledních letech se s tímto pojmem setkáváme čím dál častěji. U nás se jím zabývají například Hana Librová, Jan Krajhanzl, Bohuslav Binka nebo Zdeňka Voštová. Praktická část se zase zaměřuje na to, jakým způsobem se ke stavu životního prostředí staví studenti Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Pomocí dotazníkové sondy bylo zjištěno, že jsou si environmentálních změn vědomí a k budoucnosti planety se téměř polovina z nich staví spíše pesimisticky. Také velká část z nich pociťuje nepříjemné stavy spojené zejména s nejistotou a obavami, a třetina respondentů dokonce inklinuje k mírným úzkostem. I přes tyto aspekty se však z dotazníkového šetření jeví, že většina studentů neuzpůsobuje svůj životní styl tak, aby byl k přírodě co nejšetrnější.
|
|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
|
|
Hejnové chování jako odezva na změny prostředí, přehledová studie
JAKŠ, Jiří
Cílem této práce bylo vytvoření přehledové studie, která pojednává o působení určitých parametrů na hejno ryb. V této práci je možné naleznout informace o působení různých parametrů na hejno sladkovodních, mořských a akvarijních ryb. Uvedeno je zde nejen několik parametrů, které na ryby působí různým způsobem, ale je možné zde naleznout i mnoho informací o hejnovém chování ryb obecně. Práce je informačně obsažná a postupně přechází od obecné definice hejna, vzniku hejna, typů hejna, výhod a nevýhod hejna, komunikace a poznávání ryb v hejnu, až po výčet parametrů, které ryby ovlivňují pozitivně i negativně. Na závěr je zde možné najít možnosti modelování ryb a jejich chování se dvěma modelovými příklady. Všechny informace pochází nejen z české literatury, ale také ze zahraniční literatury, což dělá práci jistě kreativnější a objektivnější. Hejnové chování ryb je dosud poměrně neprobádané téma, na jehož otázky nelze vždy jednoznačně odpovědět. Prozkoumávat a hodnotit chování hejna ryb je poměrně složité a proto jsou odpovědi mnohdy jen názorem autorů nebo výsledkem několika pokusů, kterých zatím není mnoho. Nicméně i když existují dohady o mnoha informacích, které se tohoto tématu týkají, je i mezi autory a jednotlivými pokusy mnohdy shoda. Tato práce by mohla být dobrým vodítkem pro ty, kteří se o toto chování zajímají a jsou ochotni se tím zabývat. Pro velké využití a zároveň menší informovanost veřejnosti o tomto tématu je důležité začít se hejnovým chováním ryb a modelováním ryb zaobírat v širším měřítku, než tomu bylo doposud.
|
|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
|
|
Freshwater macroinvertebrates and their use for assessment of environmental changes in running waters
Kolaříková, Kateřina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Porcal, Petr (oponent)
Dizertační práce je založena na pěti publikacích, které se zabývají využitím makrozoobentosu pro studium environmentálních změn v tekoucích vodách. Využití sladkovodních bezobratlých organismů pro hodnocení environmentálních změn je založeno na několika známých skutečnostech: a) samotný výskyt/absence druhů podává informaci o abiotických faktorech a/nebo o míře znečištění v dané lokalitě b) druhy žijí v daném místě a příliš nemigrují nebo jsou dokonce přisedlé, takže získaná environmentální data mohou být vztažena k dané lokalitě, c) organismy makrozoobentosu akumulují cizorodé látky ve svých tělech, a tím mohou odrážet úroveň zatížení okolního prostředí těmito látkami. Studované lokality byly vybrány v oblastech, která se v minulosti potýkala s environmentálními problémy. Jednotlivé studie byly provedeny na řece Labi a v pramenných oblastech vybraných toků sítě GEOMON České Geologické Služby. Labe bylo v druhé polovině minulého století považováno za jednu z nejznečištěnějších řek v Evropě, a to až do socio-ekonomické transformace po roce 1989. Menší potoky horských oblastí a pahorkatin v České republice se zase potýkaly s problémem acidifikace. Schopnost bezobratlých organismů akumulovat cizorodé látky byla využita pro studium dlouhodobých zátěží ekosystému Labe stopovými látkami a...
|
host ::
RSS.